|
|
Steroidní metabolom a vícečetné těhotenství
Černý, Andrej ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Hubka, Petr (oponent) ; Kiss, Imrich (oponent)
Steroidy mohou být dle místa působení rozděleny do 2 skupin - intracelulární a extracelulární. Intracelulární fungují jako transkripční faktory, ovlivňují expresi genů. Mají tzv. genomový efekt, kterého účinek je pomalý. Extracelulární - negenomové steroidy po vazbě na neurotransmiterové receptory na cytoplazmatické membráně ovlivňují propustnost iontových kanálů. Proto je účinek rychlejší. Označujeme je jako neuroaktivní steroidy (produkované v různých tkáních organismu nebo podávané zevně) nebo neurosteroidy (produkované buňkami nervového systému). Některé neuroaktivní steroidy a jejich metabolity (např. progesteron) jsou důležitým faktorem v procesu stabilizace těhotenství. Jiné poruchy steroidů se podílejí na vzniku celého spektra těhotenských komplikací, jako například předčasný porod, preeklampsie, Intrahepatální cholestáza v těhotenství apod. Ve spolupráci s Oddělením steroidů a proteofaktorů Endokrinologického ústavu v Praze se zaměřujeme na studium vícečetného těhotenství z pohledu steroidního metabolomu. Dosavadní dostupné práce neposkytly ucelený pohled na steroidom u matek a plodů vícečetného těhotenství. Náš výzkum se snažil objasnit vztah mezi plody a matkou z pohledu metabolismu steroidů. Klíčová slova: steroidní metabolom, neuroaktivní steroidy, těhotenské komplikace, vícečetné...
|
|
|
Postpartální expresní profil kardiovaskulárních microRNA ve vztahu k těhotenským komplikacím - studie matek 3-10 let po porodu
Marvanová, Veronika ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
Tato studie se zabývá genovou expresí kardiovaskulárních microRNA v periferní krvi matek po porodu. MiRNA jsou krátké nekódující RNA, které se významně podílejí na posttranskripčních úpravách mRNA a tím regulují expresi genů napříč biologickými procesy. Dysregulace miRNA provázejí různé patologické děje, díky čemuž se otevírá cesta ke snazší diagnostice a potenciálně i léčbě onemocnění pomocí manipulace s genovou expresí miRNA. Cílem této práce bylo vysledovat, jak závisí exprese cirkulujících miRNA asociovaných s kardiovaskulárním rizikem na průběhu těhotenství a manifestaci různých těhotenských komplikací. Za tímto účelem byla zkoumána periferní krev 221 matek s odstupem 3-10 let od porodu, přičemž pacientky se shodnou těhotenskou komplikací byly vždy porovnávány se skupinou pacientek s fyziologickým průběhem gravidity. Genová exprese 29 kardiovaskulárních miRNA v periferní krvi byla stanovena pomocí reverzní transkripce a kvantitativní PCR v reálném čase. Bylo potvrzeno, že profil genové exprese miRNA se u jednotlivých diagnóz těhotenských komplikací liší od expresního profilu fyziologických kontrol. Také jsme prokázali, že profil miRNA matek s odstupem 3-10 let od porodu je odlišný od profilu právě těhotných žen s totožnou diagnózou těhotenské komplikace, a tudíž se s odstupem od porodu mění i...
|
|
|
Postnatální skrínink kardiovaskulárních mikroRNA u dětí narozených z těhotenských komplikací
Semencová, Andrea ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
U dětí, které se narodily z těhotenství komplikovaného gestační hypertenzí, preeklampsií nebo fetální růstovou restrikcí, přetrvává po celý život zvýšené riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob. Tato studie se zkoumá expresní profil 29 kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních mikroRNA u dětí ve věku 3-11 let. MikroRNA jsou krátké nekódující molekuly RNA ovlivňující expresi genů pomocí posttranskripčních úprav mRNA. Abnormální hladiny mikroRNA mohou vést k patologickým stavům jedince. Tato práce zkoumá vztah mezi dysregulovanými hladinami mikroRNA v plné periferní žilní krvi dětí a přítomností těhotenských komplikací. Dále se tato studie věnuje specifikům expresního profilu mikroRNA v závislosti na přítomnosti patologie v kardiovaskulárním aparátu dítěte zjištěném při klinickém vyšetření sestávajícím ze stanovení a vyhodnocení BMI, vyšetření krevního tlaku a echokardiografického vyšetření srdce. Dysregulovaný postpartální profil byl přítomen u dětí narozených z těhotenství komplikovaného gestační hypertenzí (miR-1-3p, miR-17-5p, miR-20a-5p, miR-21-5p, miR-26a-5p, miR-29a-3p, miR-126-3p, miR-133a-3p, miR-181a-5p, miR-199a-5p, miR-342- 3p a miR-499-5p). U dětí narozených z těhotenství komplikovaného preeklampsií byly zjištěny dysregulace u miR-1-3p a miR-103a-3p. Děti postižené fetální růstovou...
|
|
|
Postpartální expresní profil kardiovaskulárních microRNA ve vztahu k těhotenským komplikacím - studie matek 3-10 let po porodu
Marvanová, Veronika ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
Tato studie se zabývá genovou expresí kardiovaskulárních microRNA v periferní krvi matek po porodu. MiRNA jsou krátké nekódující RNA, které se významně podílejí na posttranskripčních úpravách mRNA a tím regulují expresi genů napříč biologickými procesy. Dysregulace miRNA provázejí různé patologické děje, díky čemuž se otevírá cesta ke snazší diagnostice a potenciálně i léčbě onemocnění pomocí manipulace s genovou expresí miRNA. Cílem této práce bylo vysledovat, jak závisí exprese cirkulujících miRNA asociovaných s kardiovaskulárním rizikem na průběhu těhotenství a manifestaci různých těhotenských komplikací. Za tímto účelem byla zkoumána periferní krev 221 matek s odstupem 3-10 let od porodu, přičemž pacientky se shodnou těhotenskou komplikací byly vždy porovnávány se skupinou pacientek s fyziologickým průběhem gravidity. Genová exprese 29 kardiovaskulárních miRNA v periferní krvi byla stanovena pomocí reverzní transkripce a kvantitativní PCR v reálném čase. Bylo potvrzeno, že profil genové exprese miRNA se u jednotlivých diagnóz těhotenských komplikací liší od expresního profilu fyziologických kontrol. Také jsme prokázali, že profil miRNA matek s odstupem 3-10 let od porodu je odlišný od profilu právě těhotných žen s totožnou diagnózou těhotenské komplikace, a tudíž se s odstupem od porodu mění i...
|
|
|
Zvyšování věku prvorodiček v České republice
Svobodová, Anežka ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent)
Zvyšující se věk prvorodiček je trend, který se nevyhýbá ani České republice. Statistika Českého statistického úřadu ukazuje, že ve zvyšování průměrného věku prvorodiček dochází po roce 1990 k progresivnímu růstu, proto považuji za důležité se touto problematikou zabývat. Hlavním cílem této práce je zjistit příčiny zvyšujícího se věku prvorodiček v České republice. Dílčím cílem je zjistit, zda jsou v oddalování mateřství rozhodující socioekonomické faktory, zda je rozhodující emancipace žen a zda má vliv na rozhodnutí oddálit mateřství informovanost o rizicích spojených s pozdějšími porody (pro matku i dítě). Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část je členěna na tři kapitoly, z nichž se každá vztahuje k jednomu z cílů. V první části se zabývám průběhem fyziologického těhotenství a těhotenstvím matek ve vyšším věku. V druhé části se zabývám rodinnou politikou České republiky a třetí část je věnována postavení žen v České republice. Výzkumná část byla realizována v Kraji Vysočina a v Praze, tyto dvě oblasti také porovnávám. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvantitativní metodu anonymního dotazníkového šetření. Zjišťuje náhled cílové skupiny - žen ve věku 18-45 let žijících v Praze nebo v Kraji Vysočina - na problematiku spojenou s rozhodnutím oddálit mateřství. Ze...
|
|
|
Role proteinů tepelného šoku v patogenezi placentární insuficience.
Slabá, Kristýna ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Proteiny tepelného šoku (Hsp) jsou vysoce konzervované proteiny, které jsou součástí univerzální stresové odpovědi buňky. Jejich hlavní funkcí je ochrana buňky před strukturním a funkčním poškozením. U organismů vystavených různým formám stresu, jako je např. nedostatek živin či vody, hypoxie, infekce nebo zánět, byla prokázána zvýšená genová exprese těchto proteinů. Těhotenské komplikace představují pro organismus matky i plodu stresové podmínky, v jejichž důsledku může dojít ke zvýšení genové exprese Hsp. Ve své diplomové práci jsem zjišťovala koncentraci extracelulárních mRNA pěti různých proteinů tepelného šoku (Hsp27, Hsp60, Hsp70, Hsp90, HspBP1) v plazmě těhotných žen a zda je tato koncentrace ovlivněna případnými těhotenskými komplikacemi (preeklampsie, fetální růstová retardace a gestační hypertenze). Dále jsem zjišťovala možné korelace mezi plazmatickou koncentrací mRNA pro Hsp a hodnot indexů pulsatility (PI) získaných Dopplerovským ultrazvukovým vyšetřením. Tento výzkum by měl napomoci vynalezení nové prediktivní metody vybraných těhotenských komplikací, založené na detekci specifických biomarkerů v prvním trimestru těhotenství. Výzkum jsem prováděla na plazmách získaných z periferní krve těhotných žen, jejíž odběr byl prováděn v době klinické manifestace těhotenských komplikací. Studovaná...
|
|
| |
host ::
RSS.